Naštěstí

Gdebech Tě béval nepotkal, sedával bech v hospodě,
opijel se gořalkó a tóhó po Tobě.
Bel bech staré mládenec, co poznal jenom roboto,
kópal bych se ve vaně jenom každó soboto.

Ale naštěstí - nechodim po hospodách,
naštěstí - s Tebou kópo se rád,
naštěstí - jenom s Tebó chco bet,
naštěstí – spolem do smrti žet.

Gdebech Tě chtěl otyct, sténě bes mě dohnala,
svojim během famóznim hned za vratama chetila.
Gdebech Ti měl omřit, sotva bes mě nechala,
raka z břocha holó rokó sama bes mně vervala.

Ale naštěstí – eště neomirám,
naštěstí – ož ani neotěkám,
naštěstí - jenom s Tebó chco bet,
naštěstí – spolem do smrti žet.

Naštěstí – závěr je celkem jasné,
naštěstí – krátké a toze krásné,
naštěstí – kdež sem si hledal ženo,
že naštěstí – sem to vzal přes Choleno.

Autor: Vymlátil